Zážitky jednoho koně

 

Ahoj, jmenuju se Marlon a moje nová panička si mě dovezla z Mladé Boleslavi. Když pro mě přijela, tak to byla panečku podívaná. Ke mě do boxu vlezli asi čtyři lidi a čučeli, jako kdyby viděli poprvý koně. Já si říkal, že je něco jinak než obvykle, ale nechal jsem to být. Potom mi dali novou deku, ohlávku a vyvedli mě ven. Pochopil jsem, co se děje. Jedu někam na výlet. Tak jsem všem těm posilám a tý paní, co tu už předtím jednou byla ukázal, jak se má správně nastupovat, že nestíhala ta slečna (moje nová panička) přede mnou utíkat. Cestu jsem zvládal prý skvěle, byla tam nuda, tak jsem si chvilkama pohopsal, podupal a najednou začalo něco strašně řinčet. Za chvíli to přestalo a já přemýšlel, co to bylo. Dělalo se to vždycky, když jsem se zrovna nudil, asi najížěli na ty divný čáry, který bejvaj podél těch tvrdých cest. Když mě pak pomohli ven z toho přepravního prostředku, tak jsem věděl, kolik uhodilo. Nový domov. Noví kámoši. Byli teda super, až na to, že do mě každou chvilku kopli nebo mě kousli, ale nic jsem jim nedaroval, přece nemůžu vypadat jedinej, jako válečnej veterán, to dá přeci rozum. No a teď Vám všem budu vyprávět své zážitky s novou paničkou. Ona tomu teda říká, že mívám úlety a projevuje se ve mě chvilkama moje milovaná maminka (A1/1), ale to neni vůbec žádná pravda. Já jsem přeci úplně normální koník, který se přeci čas od času něčeho lekne, že jo?

 

 

<= <=   Veškeré zážitky naleznete ve sloupci nalevo

 

Kontakt

stáj štítary Krásná 290 +420 723 953 460 stajstitary@seznam.cz