A zase nám to vše začíná, jako každý rok. Přijely k nám naše zkušené tábornice, sice jsou jen 3, ale to vůbec nevadí. Program, který je nachystaný je opravdu bohatý. Z prvu jsme si je museli otestovat, co vše si pamatují a jestli umí ještě vůbec jezdit. Holky oprášily jízdárenské cviky na kruhu a vlastně jim to docela i šlo. Pak už jen odpočívaly a dovybalovaly zbytek věcí.

 

Tak dneska holky ukázaly, jak umí jezdit. Jeliokož se nemohly Barča se Šárkou rozhodnout, kterého koníka si dnes vezmou, tak dostali Marlonka a Inku. No Marlonek nebyl na Barču úplně nejhodnější, ale zvládla to ve zdraví. Večer byl pro holky nachystaný táborák, u kterého se holky pustily do tajů dávného sporu a vraždy mistra učňů. Uvidíme, kam je nalezené indicie dovedou a zda-li vraha vypátrají. Musíme jim držet palečky.

 

Holky z indicie z předešlého dne zjistily, že se musí vydat pro stopu až k samotnnému mostu Evropy. Udělali jsme si tedy krásnou procházku. Konící byli spokojení, že se mohli takle proběhnout. Teda kromě Inky, která by běhala pořád a se svým jezdcem se nějak nemohli domluvit, tak vypadala chvilkama, že bude i cválat pozadu. No a tipicky i Marlon měl své chvilky. K překvapení všech si dokonce i King trošku vyhodil a povídal, že dostihy jsou super. Po rozbalení indicie doma holky objevily slepou mapu, která je podle jejich dedukce navedla na Loupežník, tak uvidíme, co tam najdou.

 

Dneska se holky vydali cestou necestou na Loupežníka. Poslala je tam mapa spolu se vzkazem, který našly. Bohužel se jim nepovedlo najít ukrytý klíč, který tam na ně čeká. Jeli jsme tedy zklamaní zase domů. Večer se ale na statku zastavil náš starý kamarád, který zná velý náš Ašský výběžek jako svoje boty a donesl holkám nápovědu v podobě staré mapy, kde jsou všechny končiny zaneseny. Tak uvidíme, jestli se projedeme i zítra a klíč už konečně nalezneme. Držte nám všichni palce.

 

Opět se konala cesta na Loupežník a dnes konečně úspěšně. Holky našly správný úkryt vzkazu, respektive klíče se vzkazem, nikdo ale neví, od čeho ten klíček vlastně je. Našly taky opět slepou mapu, tentokráte s jiným označeným místem. Holky se domnívají, že se budou muset vydat k rozhledně, kde najdou minci pro mnicha, kterého doprovázel jeden z učňů, jehož následně popravili. S mnichem by se holky měly střetnout v noci na rozcestí, tak uvidíme, jak se jim to zadaří.

 

Cesta na rozhlednu se dnes konala, bohužel tedy ne koňmo, jelikož je tam nějaký tábor a asi by naši koníci nebyli až tak nadšení. Proto holky odjezdily doma svoji zručnost, kterou si bez jakékoliv další pomoci postavili. Popravdě se jim to vydařilo a po svačině se mohlo frčet. Hledání mincí holkám trošku zamotalo hlavu. Nedařilo se jim najít všechny, ale nakonec je objevily. Část z nich našel někdo jiný a vyházel je bohužel do koše. Potom holky našly další slepou mapu, ke které už ale žádné verše jako u předchozích nebyly. Na mapě bylo vyznačeno místo jejich setkání s mnichem.

 

Den, kdy se mají naše tábornice setkat s potulným mnichem právě nadešel. Musely si ale počkat až do tmy, podle vzkazu. Dopoledne si odjezdily trošku netradičním způsobem. Jezdilo se totiž bez sedel a dokonce i přes kavalety a nízký křížek. Všichni nám zůstali ve zdraví nahoře a odpoledne mohli jít pást naproti na louku. Když se setmělo, tak se holky vydaly na cestu k rozcestí, kde se potkaly s mnichem. Za zlaťáky, které našly dostaly na oplátku další mapu. Kam je ale zavede?

 

Holky si nejsou úplně jisté, kam je mapa vede. Diskutují, mudrují a stále nic. Tak jsme tedy dneska nikam nejeli a zůstali u nás na jetelu, kde se přestavěla jízda zručnosti. Všichni si ji zkusili, někteří bez sedel a někteří se sedly. Sára měla krapet letecký den, kdy zkončila asi 3x na zadku na zemi. Asi se špatně drží nohama nebo co, no jo, jízda bez sedela se ne vždy vyplácí. Marlonek Janu trochu pozlobil, Huculka zlobila Šárku ä Zina se chovala jako profík, ostatně jako vždy.

 

Dneska se holky potily na jízdárně. Po ježdění byli všichni zralí na spršku, tak se rozhodlo, že budou ít koně lázně. Bohužel den neni natahovací, tak se zadařilo umýt jen půlku koní. Všichni si to ale náležitě užili. Koníci ovšem nezklamali a prý to holky udělaly špatně, tak se museli ještě zkrášlit v hlíně sami.

 

Ráno se domyl zbytek koní, kdy jsme měli o jednoho hnědáka navíc. Hold Tessinka povídala, že už nechce být bílá. Po koupeli koní se konala koupel holek v aquaparku ve Františkových lázních. Po příjezdu tábornice zkontrolovaly indícii spolu s mapou a vydaly se na cestu. Podle mapy se domnívaly, že jedou na újezd k pomníku obětem války. Jejich smysl je vedl správným směrem a objevily tam truhlu s pokladem. Drobná smůla byla, že níkdo nevzal klíč, který nalezly již dříve u jiného vzkazu. Truhla se tedy dopravila domu a u posledního táborového ohně byl poklad odkryt. Nezůstalo snad oko suché, jak poklad všechny dojal.

 

Den se se dnem sešel a je tu ten s velkým D. Holky se od rána chystaly na odjezd domu. Ještě se naposledy svezly a po obědě nastal ten smutný čas loučení. Tak zase někdy příště ahoj.....